Poříčí nad Sázavou
Obec Poříčí nad Sázavou se nachází ve Středočeském kraji, 5 minut jízdy autem od okresního města Benešova a 30 minut jízdy od Prahy. V obci je trvale hlášeno přibližně 1.200 obyvatel, v letních měsících se počet díky chatařům téměř zdvojnásobuje.
Dopravní spojení je zajišťováno především autobusovou dopravou na Benešov - Vlašim a Prahu a železniční dopravou na Čerčany nebo přes Vrané nad Vltavou do Prahy.
Obec Poříčí nad Sázavou má vlastní čistírnu odpadních vod, kanalizační řad a veřejný vodovodní řad a je plynofikována. Na území obce je provozována bezdrátová internetová síť.
Dnešní obec Poříčí nad Sázavou vznikla z bývalého panského (rytířského) sídla sloučením tří historických osad – Poříčí, Kouty a Balkovice – v 15. stol. Balkovice se vyskytují v oficiálních pramenech v letech 1361 - 1395 a Kouty v letech 1318 - 1453 První písemné prameny se zmiňují o Poříčí r. 1351. Románský kostel sv. Petra a Pavla z přelomu 11. a 12. stol. a archeologické vykopávky dokazují, že tu existovala osada Poříčí již v 11. stol. Další kulturní památkou je kostel sv. Havla z počátku 13. stol., významná je tu především podzemní kaple – krypta (jedna ze čtyř krypt téhož stáří a druhu, které se v Čechách zachovaly v původní podobě). Dějiny obce jsou nerozlučně spjaty s obdobím husitských válek. Vítězná bitva Jana Žižky v noci 20. 5. 1420 v Poříčí s vojsky pánů ze Šternberka, Dubé a dalších českých pánů stojících na straně císaře Zikmunda, se připomíná žulovým památníkem z r. 1924.
Mezi další významné stavby se řadí budovy škol v obci. Nejstarší škola se uvádí ve farních účtech (1672 - 73), původně dřevěná, po povodni 30. 5. 1757 na stejném místě postavená zděná jednopatrová. Patron školy hrabě František z Vrtby, pán na Konopišti, postavil roku 1823 další jednopatrovou školu, kterou navštěvovalo např. v r. 1887 419 žáků. Pro potřeby školství byly dále postaveny dvě budovy. Nová škola byla postavena v letech 1949 – 52, je osmitřídní s kompletním stravovacím, sportovním a předškolním zařízením a i po 50 letech je velice moderní. Významnou stavbou je také kamenný most na státní silnici Praha – Linec z r. 1850. Na místě dříve dřevěného, zakrytého mostu byl postaven dodnes používaný most z žulových kvádrů o pěti obloucích na šesti pilířích.
Nejstarší stavba v Poříčí stojí na návrší po levé straně silnice z Prahy do Benešova. Tato žulová stavba v románském slohu z 11. století je zachovaná v původní podobě. Věž je vysoká 22 m, loď kostela je dlouhá 11m a široká 7,60 m. Na zadní straně štítu lodi nad apsidou je pod okénkem vyhlouben kříž, kterým se označoval románský sloh. Vnitřek kostela je velice chudý. Zdejší výzdoba je tvořena barokními obrazy „Vzkříšení Lazara“ a „Bohatec a chudý Lazar“. Na pravé straně lodi se nachází obraz „Madonna di Foligno“, který namaloval r. 1835 v Římě Josef Hellich podle Rafaelova originálu. Proti tomuto je umístěn „Ježíš přítel dítek“ od Fr. Waldherra. Hlavní oltář je barokní a původně se nacházel v kostele sv. Havla z něhož byl přenesen r. 1746 po vytvoření nového, pouze obraz sv. Havla byl zaměněn za sv. Petra.Ve věži se nacházejí prastaré zvony: Velký „Petr“ z r. 1507 od pražského mistra Bartoloměje z Nového Města a menší „Pavel“ z r. 1599. „Petra“ chtěli zloději ukrást, byli však vyrušeni a zvon zanechali na blízkém poli. Aby ho dostali z věže, rozlomili sloupek, který byl později nahrazen novým, který je však odlišný.
Jinak též Farní chrám sv. Havla (dle klášterní pověsti). Tento kostel byl též postaven v románském slohu a to z pískovcových kvádrů asi ve 12. století. Jedná se však pouze o domněnku znalců, písemné svědectví se nedochovalo. Kostel se nachází na poloostrově Konopišťského potoka a řeky Sázavy. Patří mezi nejvzácnější památky románského stavitelství v českách zemí. Stavba je dlouhá 27,81 m a široká 10 m. Po obou bocích lodi původně stály dvě věže, ze severní se zachovaly pouze zdi. Jižní věž (zvonice) bývala dřevěná, avšak v roce 1620 lehla popelem. Byla nahrazena cibulovitě zakončenou věží a celý kostel byl omítnut a ozdoben v maltě rýsovanými kvádry. O dvě století později byla věž opět předělána do současného vzhledu. Je však postavena v gotickém slohu, který je ke slohu románskému zcela nevhodný, a proto je pro laiky těžko určit, do kterého slohu patří. Mezi výzdobu kostela patří 14 obrazů křížové cesty, oratoř je vyzdobena soškami dvou andělů a lidskou hlavu s trojí tváří (mladickou, mužskou a stařeckou), která zobrazuje běh lidského života.
Most byl postaven v letech 1849-1850 místo bývalého dřevěného mostu, který byl stržen povodní. Náklady na stavbu činily 42 000 zl. Se stavbou se pospíchalo, protože měl tudy projíždět „Jeho Veličenstvo, nový císař rakouský František Josef I.“ Stavba probíhala i v noci, aby „Jeho Veličenstvo“ přejel most jako první. Chybělo sice zábradlí, které ale nahradil špalír kameníků a dělníků. František Josef I. přešel most jako první a se slovy „velmi rád“ dovolil, aby most nesl jeho jméno. Most je vystavěn ze žulových kvádrů a stojí na šesti pilířích, z nichž jsou čtyři ve vodě. Most je dlouhý 114 m, široký (i s chodníky) 7.27 m. V roce 1902 byla u mostu zřízena vodoměrná stanice (později přesunuta do Nespek).
Základní kámen tohoto mostu byl položen 20. července 1857. Stavba mostu probíhala od tohoto dne až do 21. prosince, pokračovala pak od 2. května až do 25. září 1858, kdy byl most dostavěn. Most je postavený ze žulových kvádrů, které byly údajně vyřazeny při stavbě mostu přes Sázavu. Most je dlouhý 26 m a široký 7m. Náklady činily 3 800 zl.
Obec Poříčí nad Sázavou
Sázavská 57
257 21 Poříčí nad Sázavou
Starosta: Mgr. Jan Kratzer
Mohlo by Vás zajímat
